logo

Ze života | Sci-fi obecně | StarGate


Archív:
únor 2024
leden 2024
prosinec 2023
listopad 2023
[Starší archív]

Copyright (c) Michal Novotný 2008 - 2012
Powered by GateBlog 1.5

Valid HTML 4.0!
Valid CSS!
Valid RSS Feed!


Alternativní formáty:
Blog RSS Feed

Kyberneticke peklo (Sci-fi obecně)
Mig, 07.06.2009 18:05:20
Elektrotechnicky a pocitacovy prumysl se stale snazi o miniaturizaci komponent a centralizaci dat. Je mozne, ze jednou budou velkokapacitni pevne disky male jako jeden cip, ktery bude implantovany pod kuzi jedince, aby mel svuj pc vzdy pri sobe a take data budou centralne zpracovavana na jednom vykonnem pocitaci. Bylo by vsak toto bezpecne nebo by se z nasich zivotu stalo kyberneticke peklo?
Dr. Jacob Malking pracuje na miniaturnich discich o velikosti cipu, ktery se bude dat implantovat pod kuzi cloveka a bude slouzit jako chranene velkokapacitni pametove medium, ktere muze obsahovat kompletni obraz disku pocitace. Institut prisel s myslenkou, ze zavede po svete pocitace, mainframy, ktere budou vyuzivat virtualniho prostredi sdileneho pocitace a budou pracovat na velmi vykonnem mainframe, ktery z cipu uzivatelu bude brat data pro samotny uzivateluv system. Chteji vyuzivat virtualizacnich technologii pro mainframe a virtualizovat jednotlive operacni systemy z disku uzivatelu. Jedna se podle dr. Malkinga o velky pokrok v technologii sdileni pocitacu skrze jeden mainframe s velkym poctem sdileni. Mysli si, ze timto napadem ziska Nobelovu cenu, protoze mu technologie s temito moznostmi pripada dokonala. Na summitu akademie ved prezentuje svoji vizi virtualizacnich disku a ukazuje samotne disky o velikosti cipu. “Na tento disk se vejde 100GB dat, coz beznemu uzivateli staci pro jeho bezna data vcetne instalace operacniho systemu.”, vysvetluje na summitu, na cez se vzbudi ohlasy proc je treba na disk treba instalovat samotny operacni system. Dr. Malking na toto odpovida “Toto neni jen obycejne pametove medium, toto Vas osobni pocitac”. Timto vsak doktor vzbudil jeste vetsi nepochopeni v radach svych kolegu – doktoru, profesoru a vedcu. Aby toto nepochopeni objasnil, ukazuje prvni funkcni model uzivatelske stanice nazvane VDC-100. “Toto je VDC-100, kterou hodlame nasadit do mestskeho centra behem pristiho tydne”, vysvetluje. Stanice se sklada z monitoru, klavesnice, mysi, ctecky cipu a male krabicky pro sitove rozhrani. “VDC-100 nema zadny svuj procesor ani pamet a je jen uzivatelskou stanici, ktera se pripojuje k mainframe, ktery zpracovava vsechny operace”. Vedci z Akademie ved jsou velmi prekvapeni novou technologii a rozpoutaji debaty o funkcnosti VDC-100. Nakonec napad podporuji a dr. Malking dostane svoleni pokracovat s vyvojem. Do nekolika let osadi velka mesta terminaly VDC-100 a vsechny napoji na mainframe. Vsechno funguje na bazi unifikovaneho zpracovani dat v ramci mainframe a lide vyuzivaji svuj cip implantovany v ruce jako svuj zdroj dat, z ktereho si nactou i vlastni operacni system. Dostavaji timto pristup ke kompletnimu systemu a vsem svym datum, vcetne osobnich. Najednou zajimava myslenka napadne jednoho cloveka, pracujiciho ve spolecnosti MTC (Mainframe-Terminal Connectivity, spolecnost zabyvajici se garanci spojeni terminalu a mainframu), ktera je partnerskou casti projektu VDC. Tento clovek z MTC se jmenuje Jake Waine. Jake se dostal do velkych financnich problemu a jelikoz technologie VDC byla vyuzivana jak pro osobni, tak i korporatni ucely, rozhodl se odchytavat datove prenosy mezi mainframem a terminalem, aby se dostal k tajnym informacim, ktere chtel prodat. Algoritmy na sifrovani dat byly velmi slozite, nicmene jej ani toto neodradilo a rozhodl se snazit se o prolomeni techto sifer. Sifrovani, ktere bylo pouzite nebylo prilis silne a tedy prolamovani netrvalo prilis dlouho a Jake se dostal k informacim, ktere potreboval. Sice se takto dostal ze svych dluhu, ale lide ze strediska bezpecnosti VDC (VDS) zjistili, ze zde doslo k uniku informaci na zaklade Jakovi nepromyslenosti cinu a nezametenym stopam. VDS si uvedomilo, ze bezpecnost nemelo resenou uplne nejlepe a rozhodli se pouzit kvantove kryptografie pro zabezpeceni prenosu mezi terminaly a mainframe. Sami uznali, ze naklady na tuto metodu kryptografie budou sice vyssi, ale videli vyhodu v moznosti detekce naruseni a navic nemoznosti zachyceni celistych informaci, jelikoz data je mozna ziska pouze merenim a mereni muze stav qubitu narusit (zmenit) ci jej muze ponechat nezmeneny, aniz by toto bylo detekovano na strane mereni.