logo

Ze života | Sci-fi obecně | StarGate


Archív:
březen 2020
únor 2020
leden 2020
prosinec 2019
[Starší archív]

Copyright (c) Michal Novotný 2008 - 2012
Powered by GateBlog 1.5

Valid HTML 4.0!
Valid CSS!
Valid RSS Feed!


Alternativní formáty:
Blog RSS Feed

Kyberhackeři (Sci-fi obecně)
Mig, 30.11.2008 20:28:54
Další díl do série Krajních Mezí, pracovně označované TOL :-)
Motto: Touhu po napravení světa či jeho idealizaci k vlastnímu obrázku má snad každý z nás, velmi málo lidí může říci, že je na tomto světě kompletně spokojeno, existují-li takoví lidé vůbec. Však může existovat kompletní spokojenost ve světě jako je ten náš? Co kdyby však bylo možné celou realitu změnit k obrazu svému? Jak by svět poté vypadal a měla by poté lidská existence ještě nějaký smysl?

(postavy: Mio [M], Anna [A], Lonely [L], Erika [E], prof. Černík [Č], agent Baisa [B], správce sítě Divák [D])

[večer v Miově bytě]
M (mluví k PC): Dělej... dělej...
A: Co děláš?
M: Jé, ahoj. No, já...
A: Zas nějaký porno?
M: Né, to né, mami.
A: Nelži, tak mi ukaž co děláš.
M: To nejde, je to přísně tajný.
A: No jen aby... (odejde, Mio si vyčká než odejde)
M: Uf, to bylo o fous...
A (nahlédne opět na Mia): Co jsi to říkal?
M: Eh, že mi roste první fous.
A: Vážně? Pojď mi to ukázat.
M: Ne, tak ne. To nebyl fous.
A: No dobře (odejde)
M (pro sebe): Tak, zkusím tam přidat instrukci skoku na... (ztlumení zvuku)

[večer v Lonelině domě]
E: Běž umýt nádobí Katko.
L: Jo, hned mami.
E: To říkáš už 5 minut.
L: Jo, hned jsem tam. (pracuje na PC)
L (pro sebe): A co je tohle? (píše něco na klávesnici) To je divný... Zkusím ještě tuto adresu: www.philadyneinc.com
(na monitoru se objeví interaktivní prostředí s hláškou "Autorizujte se prosím svým identifikačním čipem", Lonely zapíná vypínač u zařízení napojeného do USB portu, na monitoru se objeví hláška: "Vítejte v autorizované síti Philadyne Industries", Lonely zaujatě čte)
E: To nádobí čeká.
L: Už jdu mami. (a jde umývat nádobí)

[další den ráno v Philadyne Industries]
D (volá agentu Baisovi): Pane, máme problém, někdo pronikl do našeho systému.
B: Jaká data byla odcizena?
D: Ta o zásadách systému.
B: Dejte mi adresu útočníka.
D: Ano pane, je to 125.96.23.95.
B: Nemyslel jsem jeho IP adresu, ale jeho poštovní adresu.
D: Omlouvám se, všude uvádím vždy ajpiny.
B: Ajpiny?
D: Slangový výraz pro IP adresy (a hlasitě se pousměje)
B: Jaká je teda ta adresa?
D: Pane, nemohu se napojit na whois server.
B: Tak použijte jiný!
D: Dobrý nápad.
B: Myslel jsem, že jste schopný.
D: To jsem.
B: Nemyslím si. Ale možná to je tím, že jste nový.
D: Možná ano, pane.
B: Tak jaká je ta poštovní adresa?
D: WhoIs server mi nenašel žádný záznam.
B: Podívejte se na networksolutions.com WhoIs databázi na referralserver!
D: Ano pane.
B: Zadejte vyhledávání podle IP adresy a zadejte tu adresu.
D: Ano pane.
B: Jaké máte výsledky?
D: Počkejte, přejdu na ReferralServer a tam opakuji dotaz.
B: Velmi dobře.
D: Je to adresa... pana profesora Černíka, Doktorská alej 52b, Praha 6
B: Děkuji. (zavěsí)

[u profesora Černíka klepe muž (M) oblečený v černém saku]
M: Mohu prosím mluvit s profesorem Černíkem?
Č: To jsem já.
M: Jste zatčen, máte právo nevypovídat. [nasazuje mu pouta]
Č: Co jsem udělal?

[posadí ho do auta]
Baisa: Pane profesore, ještě se ptáte, co jste udělal?
Č: Ano, nechápu to.
B: Včera byl zaznamenán průnik do hlavního serveru Philadyne Industries.
Č: A co s tím mám já společného?
B: Bylo to z Vašeho počítače.
Č: Ale já to nebyl.
B: Kdo to tedy mohl být, když žijete sám, nemáte ženu ani děti a....
Č: Pane, já to nebyl!
B: Kdo tedy?
Č: Můj počítač slouží jako přístupový bod několika dalším počítačům.
B: Zjistíte nám tedy, kdo to byl?
Č: Pokud mne pustíte a dáte mi čas, tak Vám to zjistím.
B: Dobře. Půjdeme s Vámi.

[Profesor chvíli pracuje]
Č: Pane, smazaly se mi záznamy.
B: To je smůla.
Č: Počkejte, najdu to, dejte mi chvíli času.
B: Počkám vedle, ale nic nezkoušejte. [Agent Baisa odejde]
Č (pro sebe): Tak to musím najít, snad to najdu.
[po chvíli je jen slyšet výstřel a profesor Černík je mrtev]
B [vyjde ven]: Co se tu stalo?
Muž: Profesor nám chtěl utéct.
B: To neměl dělat. [odchází]
Muž (pro sebe): Musím to najít dřív než ostatní. [sedne k PC a hledá nějaká data]

[Mio a Lonely se sejdou u něj v bytě]
M: Co se stalo profesorovi?
L: Někdo ho zabil.
M: To je jedno. Nezůstal v jeho bytě počítač?
L: To nevím zkus to.
[M zkouší ping] M: Jo, zůstal a je připojený.
L: Taky Tě napadlo, co mne?
M: Řekl bych, že jo. Pojď.

[jdou do domu prof. Černíka, před jeho domem]
L: Myslíš si, že to někdo hlídá?
M: Počkej. Podívej se do pravého horního rohu.
L: Kam? Už mi to.
M: Nemohu, tam je kamera.
L: Co s ní uděláme?
M: To co vždycky, zničíme ji.
L: A jak?
M: Viděl jsem plány elektrických rozvodů, vypneme tuto větev.
L: A co profesorův počítač? Ten nesmíme vypnout.
M: Neboj, je na jiném okruhu.
L: Co mám dělat?
M: Počkej tu a dělej, že se tu jen tak procházíš.
L: Dobře.
[M jde nepozorovaně tak, aby ho kamera nezaregistrovala a odpojí okruh, poté se vrátí]
L: Tak co?
M: Hotovo. Okruh kamery je deaktivován.
L: Skvěle.
M: Jdeme dovnitř. Jdu první.

[dojdou až k profesorově počítači]
M: Tak jsme tu.
L: Teď se můžeme dozvědět, proč profesora zabili.

[naleznou podivně napsaný program]
L: Co to je za písmo?
M: To nevím, vypadá to jako kód Matrixu.
L: Co to znamená?
M: To nevím, nejsem Neo.
L: Ale to rozluštíš.
M: Pokusím se.

[píše na klávesnici a namísto běžných znaků se objevuje kód Matrixu, po chvíli se přístup zablokuje a nechce číst znaky z klávesnice pro program]
L: Co se stalo?
M: Zablokoval se. Musíme ten program dostat k sobě.
L: Jak je velký?
M: 5 GB.
L: Tolik?
M: Ano, k tomu ještě využívá sítě.
L: Dáme si ho na přenosný disk.
M: Jo.

[přehrají si ho na přenosný disk a odejdou, Lonely si vezme disk a vyzkouší si ho na svém PC, ale nefunguje jí to, zavolá proto Miovi]
M: Prosím
L: Mio, zkouším ten program a nefunguje mi.
M: Nefunguje?
L: Hlásí chybný kontrolní součet.
M: Počkej, hned jsem u Tebe.

[přijde k Lonely do bytu]
L: Vidíš to?

[na monitoru je hláška: "CRC CHECK ERROR! PLEASE RUN FROM ORIGINAL DISC!"]
M: Jo, vidím to.
L: Uděláš s tím něco?
M: Nevím jestli to zvládnu. Máš nějaký disassembler?
L: Ne, co to je?
M: Já Tě ještě neučil cracking?
L: Ještě ne.
M: Tak pak, já si nějaký stáhnu z netu.
L: Dobře.

[stahuje NASM s modulem disassembleru, NDisAsm; poté se snaží najít v kódu danou hlášku, po chvíli hledání najde a odstraní hlášku]
M: Vypadá to dobře.
L: Dokázals to?
M: To nevím. Zkusíme to.

[zkouší program a tentokráte bez chyby vpustí dál]
L: Já věděla, že to dokážeš!
M: Jo, díky. Bylo to chráněný zhruba jako Windows.
L: Nemluv o Microsoftu, dělá se mi z něj špatně.
M: To mne taky. Jak to Bill Gates může nazývat operační systém?
L: To nevím, ale fakt je to šmejd.
M: Když jsme s kámošem před 2 lety založili klub na killwin.cz, věděl jsem, že brzy nebudeme jediní.
L: Jo, kdybychom se na tom klubu neseznámili, tak se možná doteď neznáme.
M: To souhlasím.

[Lonely se dívá na monitor, kde je Matrixové písmo]
L: Víš co s tím teď?
M: To nevím, ale mám 3 pokusy a pak se to zablokuje.
L: A nešlo by to odstranit stejně jako šla odstranit ta kontrola CRC?
M: To asi ne, není to čitelné.
L: Já asi půjdu spát, je pozdě a jsem ospalá.
M: Já půjdu domů, měl jsem těžký den.

[Mio jde domů a v noci se mu zdá sen, ze kterého si pamatuje mluvícího profesora Černíka a jedno slovo jako kombinaci anglických slov: THISISMYMATRIX, jak se probudí, jde k Lonely]
L: Ahoj.
M: Jo... ahoj...
L: Co se děje?
M: Nic, měl jsem divný sen.
L: O čempak?
M: Ale nic, o tom kódu, na který mám přijít aby se to nezablokovalo.
L: To je zvláštní, měla jsem podobný sen.
M: A byl v něm i profesor Černík?
L: Ano.
M: To je zvláštní, u mne taky, ale nepamatuji si, co říkal. Co říkal Tobě?
L: Že s kombinací slov, kterou napíše na klávesnici si otevřeme bránu velkých možností.
M: A jaká byla ta kombinace?
L: To bohužel nevím. Už si to nepamatuji.
M: Nebylo to THISISMYMATRIX ?
L: To bylo asi ono.
M: Máme to!
L: Ale jak víš, že tomu snu můžeme věřit?
M: Intuice, věř mi!
L: Ale co když to je špatně?
M: Tak máme další 2 pokusy.
L: To je pravda.
M: Jdu na to.

[napíše na klávesnici kód THISISMYMATRIX, Enter; systém mu napíše "ERR"]
L: Co to je?
M: Neplatný kód. To není možné, přesně toto tam psal.
L: A víš to jistě?
M: Naprosto. Vzpomínej taky.
L: Já nevím. Nedává mi to smysl, brána možností po zadání hesla.
M: To heslo mám já.
L: Ale začínalo to divně.
M: Jak to začínalo?
L: Profesor dával do počítače nějaké zařízení.
M: A jaké?
L: To si moc nevzpomínám.
M: Soustřeď se, je to důležité.
L: Nemohu. Vzpomínám jen, že bylo na USB port.
M: A jak vypadalo?
L: Jako nějaký přívěšek na klíče.
M: Přívěšek na klíče?
L: Ano, přesně tak.
M: Flash disk?
L: To nevím.
M: A co s tím zařízením dělal?
L: To já nevím, už se nepamatuji. Asi nic.
M: Vzpomínej prosím.
L: To nejde.
M: Necháš se zhypnotizovat? Vzpomeneš si.
L: Od koho?
M: Ode mne.
L: Mám strach.
M: Neboj se.
L: Já Ti věřím, ale...
M: Neboj se. Usínáš, těžknou Ti oči, zavíráš je...
L: Usínám, zavírám oči...
M: Dobře. Co ve snu dělal na začátku profesor Černík?
L: To nevím. Pamatuji si jen části.
M: A jaké například?
L: Měl nějaké zařízení na USB port na klíčence.
M: A co dělal s tím zařízením?
L: Byly tam 2 LED diody.
M: Jaké?
L: Zelená a červená.
M: A co dělal pak, až tam zasunul do zařízení.
L: Dotknul se palcem toho zařízení a rozsvítila se zelená LED dioda.
M: A rozsvítila se hned?
L: Ano, ihned.
M: Jak se to zařízení jmenovalo?
L: Nevím, ale říkal mu BIOPOD.
M: Už vím. Teď Tě musím probudit... Pomalu se probouzíš, otevíráš oči, procitáš k beta Stavu.
L: Co se stalo? Jaký beta stav?
M: Právě jsem Tě zhypnotizoval. Beta stav je plné vědomí.
L: Já nebyla v plném vědomí?
M: Nebyla, byla jsi v deltě. Stav podobný hlubokému spánku.
L: Fakt?
M: Přesně tak.
L: A bylo to k něčemu?
M: Bylo, teď už vím, že profesor Černík měl rozpoznávací zařízení.
L: Jaké?
M: Čtečku otisku prstů.
L: Tak co uděláme?
M: Já nevím, musíme najít jeho mrtvé tělo.
L: A vzít si jeho prst? Ani omylem!
M: Máš pravdu, hloupé řešení. Ale máš jiný nápad?
L: Mám, když využijeme Tvých znalostí, tak to můžeme zkusit rozluštit.
M: To je pravda, vím, že to byl BIOPOD. Ale neznám to.
L: To zařízení je od společnosti APC, mám někde stažené dokumenty o něm.
M: Skvělé, ukaž mi je.
L: Hned je tam dám.

[sedají k PC a Lonely najde Miovi dokumenty o zařízení, Mio si vyhledá v Acrobat Readeru přes Ctrl+F název "API calls"]
M: Skvěle, je tu popis API volání.
L: Co to je?
M: Volání toho zařízení.
L: A k čemu to bude?
M: Mohu vytvořit zařízení, co bude emulovat, že došlo k oprávnění přes BIOPOD.
L: To je možné?
M: Je to skvělé, díky.
L: Za co?
M: Za to, že mi pomáháš a hlavně za to, že jsi. (pousměje se)
L: Jo (pousměje se)

[pracuje chvíli na zařízení]
M: Asi to mám.
L: Funguje to?
M: To nevím, jdu to ověřit.

[vloží zařízení, stiskne tlačítko a napíše na klávesnici kód THISISMYMATRIX, Enter; systém mu opět napíše "ERR"]
M: To není možné.
L: Už je pozdě. Nechceš to nechat na zítřek?
M: Jo, máš pravdu.

[odchází domů, a vrátí se další den ráno]
M: Asi to mám.
L: Máme poslední pokus.
M: Já vím. Ověřím to prvně.
L: A jak? Nebylo by lepší to zařízení koupit?
M: Nejsou peníze.
L: Ach jo.
M: Já to ověřím laděním toho výstupu.

[spustí ladění]
M: Mám to.
L: Zkusíme to?
M: Jo, musí to vyjít.
L: Dobře.

[vloží zařízení, stiskne tlačítko a napíše na klávesnici kód THISISMYMATRIX, Enter; systém mu ohlásí "OK"]
M: Jo, jsme tam.

[vedle se objeví profesor Černík]
M: Profesore!
L: Vy žijete?
Č: Pokud toto vidíte, je to můj hologram a nejspíš jsem po už smrti.
M: Neslyší nás.
Č: Tato aplikace je ovladač Matrixu. Prosím napište na klávesnici příkaz vytetovaný na mé levé paži. [ukáže paži]
L: To je REACTIVATEPP
M: Napíšu to tam.

[napíše na klávesnici REACTIVATEPP, Enter]
L: Co se stalo?
M: To nevím.
Č: Děkuji za záchranu.
M: Jakou záchranu?
L: Neptej se ho, je to hologram.
Č: Už ne, zachránili jste mne.
M: Vy žijete?
Č: Ano, dotkněte se mne.
M: Vážně. Není to hologram.
Č: Nejsem.
L: Jak jste to udělal?
Č: Jednoduše. Vy jste mne reaktivovali.
M: Co tím myslíte?
Č: Oživili jste mne, jak byste řekli.
L: Jak je to možné?
Č: Toto vše je Matrix.
M: Jste agent?
Č: Nejsem, ale agent Baisa mne zabil, protože je to agent Matrixu.
L: Co máme udělat?
Č: Za záchranu vám dávám přístup k samotnému Matrixu.
L: A k čemu nám to bude?
Č: Přemýšlejte, toto vše je Matrix. [a zmizí]
L: Jak to dělá?
M: Asi to není člověk.
L: Co myslí tím Matrixem?
M: Já už vím. Pokud je toto vše Matrix, můžeme si ho optimalizovat podle sebe.
L: Co tím myslíš?
M: Můžeme si naprogramovat vlastní chování lidí.
L: A k čemu nám to bude?
M: Přemýšlej, pokud se nám něco nepodaří nebo budeme obviněni z hackingu, naprogramujeme si chování policie tak, aby nás nechala jít.
L: To je dobré, a fungovalo by to i na osobní život?
M: Jistě, na vše v tomto Matrixu.
L: Tak to zní velmi lákavě. (pousměje se)
M: Já to vím. (pousměje se)

[po nějaké době se vidí, po několika měsících]
M: Jak se máš?
L: Jo, mám se velmi dobře. Jen mne štve přítel s poslední době.
M: No problemo, stačí říct.

[vytahuje notebooka a mění konfiguraci Matrixu]
M: Je to opraveno.
L: A co Ty?
M: Já? Mám se dobře, denně mám za svoji práci 20 miliard korun a v ničem si nestěžuji. Holek mám už taky kolik chci, o čemž se mi předtím mohlo jen zdát... však to víš.
L: Jo, vím o čem mluvíš.

Hlasatel z pozadí: Pokud by bylo možné změnit realitu k obrazu svému a vytvořit si takto vlastní svět, ztrácela by lidská existence smysl. Však co když je někdo na světě skutečně nespokojený s realitou? Mohl by poté být konečně spokojený?