|
Na svete zije mnoho lidi, z nich kazdy vypada jinak, ma jine zazemi, vlastnosti, majetek a podobne. Nejsou lide, kteri jsou stejni. Nekdo si zije stastne a nekdo mene stastne, nekdo je bohaty a nekdo zebrak... Mnoho lidi ma sve idoly, ktere se snazi kopirovat, ale pritom zadni dva jedinci nejsou stejni a kazdy jsou osobnost, individualita. Co vsak kdyby bylo mozne klonovani v celem rozsahu jedince? Byly by lide stale od sebe odlisni, nebo by diverzita vymizela a chovali by se klony stejne?
Profesor biochemie Jonathan Karlberg, 45 lety vsak zachovale vypadajici muz, ktery nema ve svem veku manzelku ani pritelkyni, jelikoz cely svuj zivot obetoval studiu a posleze vyzkumu, zije ve vychodnim Nemecku a pracuje v laboratori cele dny i noci. Zajima se velmi o vyzkum kmenovych bunek, ktere za pomoci dalsich vedcu zkouma z duvodu klonovani lidskych organu kvuli odstraneni problemu pri transplantaci, jelikoz jak sam tvrdi: “DNA darce (donora) bude identicke s DNA prijemce (receptora), protoze oba organismy geneticky totozne”. Svoji myslenku prvne prezentoval na jedne prednasce biochemiku ve Vidni, kde se teto myslenky chytil doktor jmenem Kevin Blade. Senator Blade, 50 lety muz, ktery se kdysi ucil hrat na kytaru a dobre hraval v minulosti na klavir (coz opustil, protoze jej to nebavilo ac se rikalo, ze je velmi dobry), se rozhodl financne podporovat vyvoj klonovani vedeny prof. Karlbergem, tedy profesor cele dny a noci mel moc prace s vyzkumem az se nakonec podarilo naklonovat prvni zivou mys. Zivotni funkce klonu byly prekvapive i po roce naprosto identicke s puvodni mysi, a dokonce se i mysi rozhodovaly identicky. V tento okamzik profesor vedel, ze je na dobre ceste, nicmene pockal jeste 5 let, aby vedel si mohl byt jist, ze se neco nepokazi. Behem te doby vsak jeste provedl pokusy na dalsich subjektech vcetne krys, vsak vitalni schopnosti vsech subjektu byly v poradku celou dobu od doby jejich naklonovani. Senator Blade tedy rozhodl, ze bude provedeno testovani na lidech, s cimz profesor nesouhlasil z duvodu nesouhlasu s klonovanim lidi a argumentoval, ze chtel klonovat pouze jejich organy, nikoli cele lidske bytosti. Toto se senatorovi Bladovi nelibilo, a tedy se rozhodl profesorovi vyhrozovat, puvodne ukoncenim jeho vyzkumu, ktery pro profesora znamenal zivot, pote i tim, ze profesora znici. Profesor byl z tohoto vyhrozovani velmi zniceny a tak se sveril svemu dlouholetemu priteli, Hansovi Rotenbergovi. Hans se snazil Jonathanovi pomoci, ale nedarilo se mu to, tak se rozhodl vystopovat na vlastni pest, co se deje. Hlavne take Hansovi pripadalo divne, proc dr. Blade vyhrozuje profesorovi jen proto, ze odmita klonovat lidi, nakonec vsak zjistil, ze doktor Blade je velmi zadluzeny clovek, ktery dostal od armady nabidku, ze jej vytahne z dluhu, ale jen pokud jim da prostredek, kterym udelat velky pocet vojaku pro armadu za podstatne kratkou dobu. Hans argumentuje “Takze ocividne doktora zaujalo klonovani, jako zpusob jak splnit pozadavky armady, aby se dostal z dluhu a nemusel jit do vezeni, ktere by mu zbyvalo v tom druhem pripade.”. V dobe zjisteni tohoto se profesorovi kratil cas na provedeni naklonovani cloveka ze zarodecne bunky a nez se Hansovi za pomoci ozbrojenych sil podarilo doktora Blada zachranit, byl jiz profesor mrtev a doktor Blade provadel testovani na vlastni pest aby naklonoval sam sebe. Klonovani se zdarilo, nicmene doktoruv klon se nechoval uplne presne jako doktor sam, v coz doktor doufal, jako 50 lety muz, ktery nikdy nemel syna. Teprve nyni vsak jiz vime, ze doktor nechtel pokusy provadet jen aby uniknul vezeni a poskytnul metodu na “pestovani vojaku”, ale i pro sve vlastni osobni ucely. Nespokojeny tim, ze jeho syn neni doktor s velkymi ambicemi jako on, se rozhodl tento klon (sveho “umeleho syna”) zabit, vsak plany mu byly prekazene ochrankou a profesor byl odsouzen k smrti. Jeho klon vypadal presne stejne jako on, ale nechoval se jako on. Naopak byl ferovy, mirumilovny a obdivovany vedec, ktery si ziskal uctu a obdiv nejen na akademicke sfere, ale i umelecke (hudebni) scene jako kytarista mene zname rockove skupiny a klavirni virtuos. Premyslel proc je natolik jiny, kdyz jeho “otec” (“tvurce”) byl neprilis dobry clovek, a o nem se rika opak. I kdyz nesel cestou te vedy, jako jeho otec, zajimal se o psychologii jako sve hobby a prisel na teorii, ze klonovani neudela identickeho cloveka, “zkopiruje” telo, ale dusi ne. Zil stastny a sporadany zivot az do smrti...
|
