|
Jeden pribeh u dulezitosti kazdeho z nas napsany formou scenaru do Krajnich Mezi
Motto: Zijeme v case, ktery nam je dany a vetsina lidi si mysli, ze jen velmi malo lidi se zapricinilo o to, jak dnesni svet vypada. Co kdyz to vsak ale neni tak uplne pravda a podilime se na tom vsichni aniz bychom to vedeli?
Pribeh: Mlady muz kolem 20 let, George Hackman, je nespokojeny se svym zivotem a premysli, co by se zmenilo, kdyby se vubec nenarodil. Pripada mu, ze by to byvalo tak pro vsechny lepsi, protoze si mysli, ze nema nic. Je studentem, ktereho zivi rodice a sam si nic nevydelava a pripada si timto rodicum na obtiz. Take je nestastne zamilovany do jedne slecny jiz mnoho let, a to i presto, ze jej slecna stale odmita. Georgovi pripada, ze jeho zivot nema zadnou cenu a je zbytecne, aby prezival namisto zil a proto se pokusi o sebevrazdu, avsak to zkusi pomoci metody predavkovani se. Jakmile usina s myslenkou, ze dalsi den jiz se neprobudi, promita se mu cely zivot pred ocima a ke konci zacina litovat sveho cinu do te doby nez usne. Rano se probudi, protoze pozite pilulky nebyly dost silne na to, aby jej zabily a vybavuje si sve sny, ktere mu neustale prichazi na mysl, je velmi zmateny, jelikoz pilulky, jez pozil obsahovaly Zolpidem, ktery je slozkou leku na lecbu nespavosti. Vedlejsim ucinkem tohoto leku jsou i halucinace, avsak George pozil vetsi (ac ne smrtelne) mnozstvi tohoto leku. Jeho zmatenost se projevuje predevsim neschopnosti odliseni reality od snu, jelikoz napr. byl schopen rici kamaradovi, zda myslel vazne to, ze slecna, do niz je George zamilovany, projevila nakonec o George zajem ci to jen jeho blby vtip, pri cemz tento kamarad nic takoveho nerekl. Jakmile si George uvedomuje veci, ktere se dle nej staly, ale dle ostatnich se vubec nikdy nestaly, tak premysli, jak je to mozne a bada nad tim dny a noci. Jedno mozne vysvetleni, ktere jej napada je pro nej jako fanouska science-fiction to, ze nahlednul do paralelniho vesmiru. Kdyz vsak premyslel nad svoji teorii z vice stran, zjistil, ze to mohou byt pouhopouhe halucinace zpusobene latkou Zolpidem, kterou pozil v onech pilulkach. Premyslel nad samotnou interpretaci slova halucinace... “Co to vlastne jsou halucinace? Kde se berou? Kde vznikaji? V nasi mysli? A co to je vlastne?”, ptal se sam sebe casto. Premysleni o zivote v dobe, kdy si myslel, ze se predavkoval a co se mu pote stalo jeji primelo nad tim premyslet a zalozit si i vlastni diskuzni forum, kde by jeho teorie byly debatovany. Netrvalo dlouho a George se stal slavnym diky svemu internetovemu diskuznimu foru, kde se svymi teoriemi zabyval. V jednom vlakne na tomto diskuznim foru se debatovalo o teorii paralelnich vesmiru, kde precetl nazor o spojeni teorie paralelnich vesmiru a teorie cestovani casem, jelikoz oboje mojou byt identicke, presneji, ze cestovani casem je prakticky prechod do jineho paralelniho vesmiru, kde cas zacal plynout az pozdeji po nasem case ci naopak drive, jeste pred nasim casem, na zaklade cehoz bychom tedy meli pocit cestovani casem do minulosti nebo do budoucnosti, ovsem ne v nasem vesmiru. Vesmiry paralelni k tomu nasemu by tedy takto umoznovaly cestovani casem, avsak teorie byla diskutovana dale a to predevsim na fakt, ze vzhledem k tomu, ze vesmiry by byly k sobe paralelni a vznikaji s kazdym rozhodnutim kazdeho jedince nove a nove, beh casu a udalosti by nebyl stejny jako v nasem vesmiru. Tato teorie davala jednomu prispevateli, Jackovi Mobovi, smysl, nicmene rozvinul debatu jeste dal, a predevsim na fakt, ze i kdyby bylo cestovani mezi temito vesmiry mozne, tak na zaklade poctu paralelnich vesmiru by bylo temer nerealne se vratit zpet do naseho vesmiru. George tedy Jackovi navrhoval nejakou identifikaci jednotlivych vesmiru, nicmene nenasly zadnou existujici normu pro tyto identifikace. Pouhe oznacovani jako vesmir A a vesmir B pochopitelne nedavalo zadny smysl, nicmene Jack poukazal tez i na samotnou identifikaci, ze by byla klicem k cestovani skrze paralelni vesmiry, ktere vsak neni ani mozne. Od teorie zustalo tedy upusteno. Vetsina registrovanych na tomto foru se stala uznavanymi vedci a teoretiky, vcetne George. Tito vsichni lide dokonce i byli za sve prinosy komunite honorovany od ruznych nadaci, nicmene v toto obdobi zacal mit George opet ponure a depresivni myslenky, ze se nemel nikdy narodit, ac ani sam nevedel z ceho. Nechtel tuto otazku puvodne vubec nikomu sdelit, aby si nemysleli, ze je blazen, nicmene jiz mel pocit, ze nema co ztratit a tedy dal tuto otazku jako diskuzni vlakno na sve forum. Z reakci byl velmi prekvapen, jelikoz vsichni psali jen, ze by se nestalo vubec nic, coz prakticky chtel svoji otazkou vyvratit, aby mu nekdo obnovil jeho ztracene sebevedomi a dostal jej z depresivnich myslenek. Namisto toho vetsina lidi jej jen ujistila, ze by se nestalo vubec nic. Cele vlakno bylo psane jako obecna teorie, ktera nebyla vztahovana na konkretni osobu, jedine George vedel, ze je to cele o nem. Myslel si, ze bude lepsi, kdyz vse tedy ukonci a zkusil pokus o predavkovani vyse zminovanymi pilulkami znovu. Nyni to vsak jeste spojil s mensi davkou alkoholu, ve ktere toto vypil rozpustene. Usinal nyni s pocitem, ze nema absolutne co ztratit a pral si zemrit, nicmene rano se probudil opet, jen velmi zmateny a velmi premyslel nad svymi divnymi sny, ktere se mu zdaly. Nebyl schopen chodit do skoly a jen travil cas doma premyslenim, co ty sny znamenaly. “Proc jsem v tom snu byl ve vztahu se svoji dlouholetou laskou, ktera mne porad odmita?”, to byla jedna z otazek na kterou se sam sebe casto ptal. Jelikoz se z pilulek rozpustenych v alkoholu dostaval velmi tezce, kazdou chvili usinal a mel dalsi a dalsi divne sny, ktere vypadaly, jako by v nich zil v paralelnim svete, v paralelni realite. Neveril tomu, ze by to bylo az na posledni sen, ktery mel, kdy videl svet ocima pozorovatele, ale nikdo s nim v tom snu nemluvil. Vsichni jej ignorovali, jako by neexistoval, ale pritom to vypadalo, ze je ve sve realite az na to, ze jeho nadace neexistovala a take si jej nikdo nevsimal. Najednou videl osobu, starsiho muze, ktery k nemu prisel a rikal: “Georgi, vidis to?”. George se nechapave dival a ptal se muze “Proc si mne nikdo nevsima?”... a muz pravil, ze to je svet, ktery by byl, kdyby nebylo jeho. Kdyz George odpovedel, ze by se toho moc nestalo, bylo mu oponovano, ze by se stalo a ukazana v teto realite vetsina vedcu, kteri se zaregistrovali na jeho vedecke forum. Vsichni byly bezdomovci, kteri zebrali o kousek jidla a mysleli si, ze jim nikdo nerozumi. A to nebylo vse, co Georgovi bylo ukazano. Jeste mu bylo ukazano, ze mnoho problemu, ktere s lidma na svem diskuznim foru resily trapily i vsechny slavne vedce a organizace pracujici v utajeni. Jakmile se ze snu probudil, byl velmi zmateny a potreboval se podilet o nejake svoji teorii, ktera jej prave napadla – jednalo se o teorii, ze do paralelnich vesmiru muzeme videt skrze nase sny, pokud je nase mysl necim ovlivnena. Teorie byla tez zavrhnuta vetsinou vedcu a pristup do tajnych organizaci pracujicich v utajeni take. Nicmene se George naucil jedne dulezite veci, ze nikdo nema vse co chce, ale muze ziskat hodne, pokud se bude snazit.
Outro: Vetsina lidi si mysli, ze by se nic nestalo, kdyby se vubec nenarodili, ale co kdyz je to jen iluze, kterou slepe maji? Kazdy narozeny jedinec se podili na vytvareni naseho sveta a nikdo zde neni zbytecne. Jsou to jen nase depresivni myslenky, pokud si myslime, ze jsme tu zbytecni. Uz jen pouhopouha nase existence ve spolecnosti tento svet meni svet.
|
